Je poznat, že se tentokrát ANYWAY snažili nahrát co nejsevřenější materiál, který se prožene vašimi přehrávači jako uragán, a má veškeré ambice zanechat po sobě místo původně útulně zařízeného pokojíku betonovou díru s ohořelými zdmi a odchlíplým linem. Stejně tak je však poznat, že tahle mělnicko - pražská klubová stálice trochu zanevřela na svoje někdejší hard corové kořeny a všechnu nynější energii věnovala tvorbě skladeb, které kromě přímočarosti a tvrdosti nabídnou i znatelné posílení melodiky. Ta je zde zastoupena zejména v chlapáckých refrénových vyřvávačkách, vystavěných po vzoru kapel příslušících v poslední dekádě k silné garážové scéně ze Skandinávie. Další novinkou je samozřejmě povolání šikovného Amáka (ex-SUNSHINE) na producentskou židli, jakož i vydání letošního materiálu u vlastní malé značky. Tak jako tak, album „Burden“ je energickou náloží plnou rock´n´rollové ryzosti.
Každá ze skladeb má potřebný tah na branku a zajímavou melodiku, jak už jsem výše zmínil, typickou zejména pro scénu okolo severských kapel jako BACKYARD BABIES, TURBONEGRO nebo THE HELLACOPTERS. Počínaje důraznou „Jockey“, konče „Stories Of The Dead“, materiál ani na chvíli nepovolí z nastavené laťky, snad jen při bluesově nasměrované „Out Of This World“ máte trochu šanci si vydechnout. „More“ je vlajková loď alba se siláckým refrénem a „Right Stuff“ má v sobě hodně tolik potřebné street rockové špinavosti. Mým favoritem je však „Wicked Game“, což je hymna, při které máte chuť všem okolo v sále ukázat, že s vámi není radno chodit do poga. Za jedinou slabinu celého materiálu tak považuji skutečnost, že skladby jsou při své přímočarosti trochu delší, než by bylo vhodné. V případě, že by se materiál zkrátil ještě o deset minut, doznal by tak logicky na ještě větších grádech, a posluchač by nemusel čekat na třetí refrén, který je tu kolikrát navíc. Jinak ale znovu dobrá práce.